Když vás Randebox baví, nás to neskutečně nabíjí a žene kupředu. Rádi bychom se s vámi podělili o fotky a krátké povídaní od Petry, která Randebox otestovala společně se přítelem Mirkem.
Naše domácí rande začalo vlastně už obyčejnou sms: Balíček máte na poště. Hned mě zaplavila nedočkavost a začala jsem se těšit jako na Ježíška. Budeme spolu vzpomínat na nevinné začátky nebo budeme něco tvořit? Vše jsem se měla dozvědět v neděli, přesně podle našeho plánu.
Dozvěděla jsem se to už ve čtvrtek. Mirek běžel hned po práci na poštu a už mě čekal doma s tajemnou krabicí.
Otevřeli jsme box a současně oba vyprskli smíchy. Štětec. Co hůř: barvy! Moje malířské umění se přestalo vyvíjet asi ve druhé třídě. Ať je můj úmysl sebelepší a představa sebekonkrétnější, na papíře je vždy o (několik) poznání horší. A to jsem ještě nevěděla, že mými rukami bude slepý Mirek. Mé navigování při vytváření uměleckého díla vypadalo podobně jako při dlooouhé cestě do Chorvatska. Nastotisíckrát děkujeme Randeboxu, že nás vybavil i obr papírem na stůl. No jen se pokochejte naším moderním uměním.
Patříte k sobě? Patříme k sobě!
Dost bylo romantiky a lechtání vlasů na tváři. Je čas na nelítostný souboj! Teda trochu mi Mirka bylo chvílemi líto. Třeba když se za každou cenu snažil najít spojitost mezi utopencem a Juliem Caesarem… Musím teda říct, že mozkové závity jsme potrénovali parádně. A ani jeden to druhému nechtěl dát zadarmo, takže hladina pro férové soutěžení byla daleko nad povoleným limitem.
Pozitiva: Nasmáli jsme se spolu tolik, že se nám prodloužil život určitě o několik let. Učíme se prohrávat.
Negativa: Na nový Randebox si teď musíme měsíc počkat.
